Svalem pokrývající velkou plochu horní části zad je sval “trapézový” (m.trapezius).
Pokrývá horní část zad a krku. Sval je v týlní oblasti (linea nuchalis superior) připojen po obou stranách k lebce, ke všem trnovým výběžkům krční a hrudní páteře, hřebenu lopatky a klíční kosti.
Funkčně je rozdělen podle směru probíhajících vláken na horní (krční), střední a spodní část.
Vzhledem k rozsahu funkční svalové zátěže související s používáním horních končetin a krku je velmi zatěžovaným svalem.
Postižení svalu se projevuje bolestí šíje, za uchem, někdy též na spánku.
Postižená střední část svalu způsobuje bolesti v oblasti mezi lopatkami směřující buď k obratlům, nebo do oblasti lopatky, nebo zadní stranu ramene.
Bolest je někdy provázena menším omezením rozsahu pohybu.

Zdvihač lopatky (m.levator scapulae) je druhým nejčastěji přetěžovaným svalem, hned po svalu trapézovém.
Je napojen na příčné výběžky krčních obratlů a horní úhel lopatky.
Účastní se rotačních pohybů krku a pozicování lopatky.
Bolest při postižení se promítá do oblasti šíje (báze krku), zadní strany ramene a středu lopatky.
Časté je omezení rozsahu pohybu na stranu postiženého svalu.
Postižení může také souviset s časným stádiem akutní infekce horních cest dýchacích.

Široký sval zádový (m.latissimus dorsi) pokrývá dolní část zad.
Je spojen s pažní kostí a vějířovitě rozšířen připojením k šesti dolním hrudním a všem bederním výběžkům obratlů, kosti křížové a hřebeni kosti kyčelní.
V hrudní oblasti je částečně překryt trapézovým svalem.
Bolest při postižení tohoto svalu se nejčastěji projevuje v místě spodního okraje lopatky, může se rozšířit na zadní stranu ramene a dolů po vnitřní straně paže a ruky až k prsteníčku a malíčku.
Bolest obvykle nereaguje na aktivitu.

Co je to LYMFA?
Lymfa vzniká z tkáňové tekutiny.

Krevní kapiláry mají stěny propustné pro určité množství krevní plazmy. Touto cestou se plazma dostává do mezibuněčných prostorů, kde vytváří tekuté prostředí pro tkáňové buňky (tkáňovou tekutinu). Z části je tato tekutina produkována i samotnými tkáňovými buňkami. Asi 90% tkáňové tekutiny se opět vstřebává do krevního oběhu a ze zbývajících 10% vzniká lymfa(míza) která je z tkání odváděna mízními cévami. Celkové množství tkáňové tekutiny je u dospělého člověka přibližně 10-15 litrů.
Do hrudního mízovodu (hlavní mízní kmen) denně odtékají 2-3 litry lymfy.
Lymfa odvádí z tkání tekutinu obsahující vstřebané látky, odpadní produkty látkové výměny a svým složením se podílí na udržení stálého vnitřního prostředí tkání a orgánů. Bílé krvinky, které lymfa obsahuje se podílejí na obranných reakcích organismu.