Zpět

Co je to SI?
Křížovo – kyčelní skloubení (sakro-iliakální) je spojení kosti křížové s kostmi kyčelními – společně tak vytváří pánev (na obrázku je pohled zezadu). Jeho osa je na obrázku modře.
Kloubní plochy SI jsou nerovné a proto je jeho pohyblivost nízká – dovoluje jen drobné viklavé pohyby (kvůli tomu mají všechny cviky na jeho procvičení malý rozsah pohybu). Jeho zatuhnutí je bolestivé. Umí taky napodobit i bolest bederní páteře či kyčelního kloubu.
Nápravou bolestivé blokády SI je mobilizace nebo automobilizace. Bez vyšetření lékařem ji lze zkusit, pokud vzniku nepředcházel úraz. V případě, že cvičení bolesti zhoršuje nebo ani po týdnu nepřinese úlevu, je třeba lékařské vyšetření.
Při procvičování SI vždy ucítíme jemné rozhýbávání v místě červené linie na obrázku.
Cvičení:
1. Cvičení na břiše
1. Cvičení na břiše
Leh na břiše, ruce složené pod čelem. Začneme přitaho­vat levou nohu do plazení, ale přitom si hlídáme levý bok. V okamžiku, kdy máme pocit, že se levý bok začíná odlepo­vat od podložky, zastavíme pohyb levou nohou. V této pozici je výdrž s tlakem boků a levého kolena do podložky. Pak povolíme a provedeme na druhou stranu.
2. Cvičení na boku
2. Cvičení na boku
Leh na pravém boku. Pravou ruku dáme pod hlavu, pravou nohu skrčíme v koleni, máme levou v koleni nataženou, v kotníku děláme “fajku”. Levou nohu zatlačíme vnitřním kotníkem do podložky a vytáh­neme do dálky. Výdrž. Totéž na druhém boku.
3. Pejsek
3. Pejsek
Vzpor klečmo, zvedneme střídavě pokrčenou pravou a levou nohu do boku (na pejska). Boky při tom zpevníme a nepřetáčíme. Důležité je hlídat si, že kole­no zdvižené nohy musí být minimálně(!) tak vysoko, jako její kotník. Účinnost cviku závisí na uvedených podmínkách nikoli jen na tom, jak vysoko je kotník.
4. Sunutí kolena
4. Sunutí kolena
Vzpor klečmo, naznačíme sunutí pravého kolena po podložce směrem k levé ruce. Pánev s držíme pevně na místě. Po chvíli výdrže se vrátíme zpět a zopakujeme na druhou stranu.

5.1 Zanožení

5.2 Zanožení

5.3 Zanožení
5. Zanožení
Vzpor klečmo, pak sed na patách, protáhneme ruce dopředu, pak se přesuneme do vzporu a zároveň zanožíme jednu nohu. Nepřetáčíme pánev, boky jsou pevné. Posadíme se zpět na paty, pak nahoru do vzporu a zopakujeme totéž pro druhou nohu.
6. Na kraji lehátka
6. Na kraji lehátka
Vzpor klečmo na kraji lehátka, pokrčíme lokty a opřeme se o před­loktí), vnitřní noha je u kraje lehátka, vnější visí mimo lehátko a je zavěšená nártem a lýtko druhé nohy. Provádíme mírný tah volně visícího kolene nahoru dolů, max.2cm pod okraj lehátka (noha je stále ve svislé poloze). Lokty a kolena svírají s lehátkem pravý úhel, nesedáme si na paty, nepřetáčíme tělo. Pak totéž na druhou stranu.

Zpět

Zásady cvičení:

  1. Cvičíme pomalu
  2. Cviky provádíme tahem, nikoliv švihem
  3. Cviky nesmí vyvolávat bolest
  4. Mezi jednotlivými cviky ponecháme desetisekundové pauzy
  5. Cviky v počáteční fázi navozují uvolnění a protažení přetížených svalů. V další fázi posílení svalů již uvolněných.
  6. Dodržujte prosím správné pořadí cviků, polohy paží, nohou i trupu.
  7. Soustřeďte se na vnitřní pocity a snažte si uvědomit procvičované svaly a svalové skupiny.
Obrázky a texty cvičení pochází z letáku f.Boehringer-Ingelheim k preparátu “Movalis”.
KrkHrudníkBedra
Cvičení - krční páteř v sedě 1/2
Cvičení – krční páteř v sedě 1/2
Cvičení - krční páteř v sedě
Cvičení – krční páteř v sedě 2/2
Cvičení - hrudní páteř v sedě 1/2
Cvičení – hrudní páteř v sedě 1/2
Cvičení - hrudní páteř v sedě 2/2
Cvičení – hrudní páteř v sedě 2/2
Cvičení - hrudní páteř v kleče 1/1
Cvičení – hrudní páteř v kleče 1/1
Cvičení - bederní páteř v kleče 1/1
Cvičení – bederní páteř v kleče 1/1
Cvičení - bederní páteř v leže 1/2
Cvičení – bederní páteř v leže 1/2
Cvičení - bederní páteř v leže 2/2
Cvičení – bederní páteř v leže 2/2
Cvičení - bederní páteř ve stoje 1/1
Cvičení – bederní páteř ve stoje 1/1

Informace

Záleží nám na Vašem zdraví a proto využíváme k dlouhodobé dezinfekci našich prostorů “koloidní stříbro”.
Koloidní stříbro působí na plísně, houby, bakterie i viry. Má silné antibakteriální a antiseptické účinky a před objevem antibiotik na bázi penicilínu bylo v minulosti hojně užíváno.
( https://cs.wikipedia.org/wiki/Koloidní stříbro )
Koloidní stříbro může být i součástí kosmetických a masážních přípravků.

Zpět

Popis svalů na které při masáži působíme:

Svalem pokrývající velkou plochu horní části zad je sval “trapézový” (m.trapezius).
Pokrývá horní část zad a krku. Sval je v týlní oblasti (linea nuchalis superior) připojen po obou stranách k lebce, ke všem trnovým výběžkům krční a hrudní páteře, hřebenu lopatky a klíční kosti.
Funkčně je rozdělen podle směru probíhajících vláken na horní (krční), střední a spodní část.
Vzhledem k rozsahu funkční svalové zátěže související s používáním horních končetin a krku je velmi zatěžovaným svalem.
Postižení svalu se projevuje bolestí šíje, za uchem, někdy též na spánku.
Postižená střední část svalu způsobuje bolesti v oblasti mezi lopatkami směřující buď k obratlům, nebo do oblasti lopatky, nebo zadní stranu ramene.
Bolest je někdy provázena menším omezením rozsahu pohybu.
Zdvihač lopatky (m.levator scapulae) je druhým nejčastěji přetěžovaným svalem, hned po svalu trapézovém.
Je napojen na příčné výběžky krčních obratlů a horní úhel lopatky.
Účastní se rotačních pohybů krku a pozicování lopatky.
Bolest při postižení se promítá do oblasti šíje (báze krku), zadní strany ramene a středu lopatky.
Časté je omezení rozsahu pohybu na stranu postiženého svalu.
Postižení může také souviset s časným stádiem akutní infekce horních cest dýchacích.
Široký sval zádový (m.latissimus dorsi) pokrývá dolní část zad.
Je spojen s pažní kostí a vějířovitě rozšířen připojením k šesti dolním hrudním a všem bederním výběžkům obratlů, kosti křížové a hřebeni kosti kyčelní.
V hrudní oblasti je částečně překryt trapézovým svalem.
Bolest při postižení tohoto svalu se nejčastěji projevuje v místě spodního okraje lopatky, může se rozšířit na zadní stranu ramene a dolů po vnitřní straně paže a ruky až k prsteníčku a malíčku.
Bolest obvykle nereaguje na aktivitu.
Zdroje :
Donna Finandová a Steven Finando: “Fundované doteky”, 2004

Zpět

Co je to LYMFA?
Lymfa vzniká z tkáňové tekutiny.

Krevní kapiláry mají stěny propustné pro určité množství krevní plazmy. Touto cestou se plazma dostává do mezibuněčných prostorů, kde vytváří tekuté prostředí pro tkáňové buňky (tkáňovou tekutinu). Z části je tato tekutina produkována i samotnými tkáňovými buňkami. Asi 90% tkáňové tekutiny se opět vstřebává do krevního oběhu a ze zbývajících 10% vzniká lymfa(míza) která je z tkání odváděna mízními cévami. Celkové množství tkáňové tekutiny je u dospělého člověka přibližně 10-15 litrů.
Do hrudního mízovodu (hlavní mízní kmen) denně odtékají 2-3 litry lymfy.
Lymfa odvádí z tkání tekutinu obsahující vstřebané látky, odpadní produkty látkové výměny a svým složením se podílí na udržení stálého vnitřního prostředí tkání a orgánů. Bílé krvinky, které lymfa obsahuje se podílejí na obranných reakcích organismu.

Zdroje :
Prof.MUDr Ivan Dylevský, DrSc: “Lymfa Míza”, 2006

Lymfatickou masáž provádí:
Radim Pokorný