Kapitola 4 ze 8

bederní oblast, SI skloubení a hýždě

Bederní páteř, pánev a hýždě tvoří vzájemně propojený funkční celek. Svaly této oblasti pomáhají udržovat vzpřímené držení těla, stabilizují páteř a pánev a přenášejí síly mezi trupem a dolními končetinami. Jejich zatížení ovlivňuje dlouhé sezení nebo stání, fyzická práce, sport i způsob chůze.

Při klasické masáži se ošetřují především svaly a další měkké tkáně v okolí bederní páteře, křížové kosti a pánve. Samotné SI skloubení ani obratle se nemasírují a běžná masáž nezahrnuje jejich mobilizaci.

Vzpřimovače páteře (m. erector spinae)

Vzpřimovače páteře (m. erector spinae)
Vzpřimovače páteře. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: Wikimedia Commons

Vzpřimovače páteře představují rozsáhlý systém svalů probíhající po obou stranách páteře od pánve až k lebce. Podílejí se na napřímení a úklonech trupu a při jednostranném zapojení také na jeho otáčení. Velmi důležitá je jejich stabilizační činnost – při předklonu, zvedání předmětů nebo dlouhém sezení kontrolují polohu trupu a chrání páteř před nekontrolovaným pohybem.

V bederní oblasti mohou být tyto svaly zatíženy dlouhodobým udržováním jedné polohy, opakovaným předkláněním, zvedáním těžkých předmětů nebo nevhodně dávkovanou sportovní zátěží. Zvýšené napětí se může projevovat únavou, ztuhlostí nebo citlivostí po stranách bederní páteře.

Masáž může pomoci povrchové a dostupné části svalů prohřát a zmírnit jejich zvýšené napětí. Tlak se vede podél svalů, nikoli přímo na trnové výběžky obratlů.

Hluboké svaly bederní oblasti

Pod povrchovými vrstvami leží drobnější hluboké svaly, mezi které patří například svaly mnohoklané (mm. multifidi). Propojují sousední obratle a podílejí se na jemném řízení pohybu a stabilizaci jednotlivých úseků páteře.

Významným svalem zadní stěny břišní je také čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum). Spojuje pánev, dvanácté žebro a bederní obratle. Pomáhá při úklonu trupu, stabilizuje dvanácté žebro během dýchání a při jednostranném zatížení udržuje rovnováhu pánve.

Hluboké svaly nelze běžnou masáží vždy přímo a přesně zasáhnout. Ošetření povrchových svalů a fascií však může přispět k uvolnění okolních měkkých tkání. V bederní oblasti se intenzita masáže přizpůsobuje tělesné stavbě a citlivosti klienta; silný tlak se nevede do oblasti ledvin ani přímo proti kostěným strukturám.

SI skloubení

Křížokyčelní neboli SI skloubení
SI skloubení. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: InjuryMap, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Křížokyčelní neboli SI skloubení (articulatio sacroiliaca) spojuje křížovou kost s pravou a levou kyčelní kostí. Jeho úkolem je přenášet zatížení mezi páteří, pánví a dolními končetinami. Kloubní plochy jsou nepravidelné a spojení je zpevněno silnými vazy, proto je rozsah pohybu SI skloubení ve srovnání s ramenem nebo kyčlí velmi malý.

Obtíže v této oblasti mohou být pociťovány v dolní části zad, v okolí křížové kosti nebo v hýždi. Podobné projevy však mohou mít různé příčiny a bez odborného vyšetření nelze určit, zda skutečně vycházejí ze SI skloubení.

Klasickou masáží nelze napravovat polohu SI skloubení ani odstraňovat jeho případnou blokádu. Lze však ošetřit svaly a fascie, které pánev obklopují a podílejí se na její stabilizaci. Pokud je vhodné samotný kloub mobilizovat, patří takový postup do rukou příslušně kvalifikovaného zdravotnického odborníka.

Velký hýžďový sval (m. gluteus maximus)

Velký hýžďový sval (m. gluteus maximus)
Velký hýžďový sval. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0

Velký hýžďový sval je největším a nejpovrchněji uloženým svalem hýždě. Začíná na zadní části pánve, křížové a kostrční kosti a upíná se na stehenní kost a do iliotibiálního pruhu na zevní straně stehna.

Jeho hlavním úkolem je zanožení a zevní otáčení stehna. Výrazně se zapojuje při vstávání ze sedu, chůzi do schodů, běhu, skocích a zvedání těla z předklonu. Při dlouhém sezení může být vystaven trvalému tlaku, zatímco při pohybové neaktivitě nemusí být dostatečně zapojován.

Při masáži lze ošetřit jeho rozsáhlou svalovou plochu i přechody do okolních fascií. Intenzita se přizpůsobuje napětí tkání a citlivosti klienta.

Střední hýžďový sval (m. gluteus medius)

Střední hýžďový sval (m. gluteus medius)
Střední hýžďový sval. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: Mikael Häggström, Wikimedia Commons, volné dílo

Střední hýžďový sval leží na zevní straně pánve a je z větší části překryt velkým hýžďovým svalem. Spojuje kyčelní kost s velkým chocholíkem stehenní kosti. Podílí se na unožení a otáčení stehna, ale jeho důležitou úlohou je především stabilizace pánve při chůzi a stoji na jedné noze.

Při každém kroku pomáhá udržovat pánev ve vodorovné poloze. Zvýšeně zatěžován může být například při dlouhé chůzi, běhu, nerovnoměrném postoji nebo jednostranném přenášení hmotnosti. Citlivost tohoto svalu bývá vnímána na zevní a horní straně hýždě a může zasahovat směrem k boku.

Masáž se zaměřuje na dostupnou část svalu a jeho okolí. Bolest přímo na boku v oblasti velkého chocholíku však může mít i jinou příčinu než svalové napětí, například podráždění šlach nebo tíhového váčku, a při přetrvávajících obtížích je vhodné odborné vyšetření.

Ošetření hýžďové oblasti a soukromí klienta

Hýžďové svaly mají zásadní význam pro pohyb a stabilitu pánve, jejich ošetření proto může být přirozenou součástí masáže zad nebo dolních končetin. Vždy se však provádí pouze po předchozí domluvě s klientem. Nemasírované části těla zůstávají zakryté a odkryta je pouze právě ošetřovaná oblast v nezbytném rozsahu.

Co lze od masáže této oblasti očekávat

Masáž bederní a hýžďové oblasti je zaměřena na uvolnění zvýšeného svalového napětí, prohřátí měkkých tkání a podporu příjemnějšího pohybu trupu a kyčlí. Nejvhodnější rozsah ošetření se volí podle obtíží, způsobu zatížení a citlivosti klienta.

Masáž nenahrazuje vyšetření páteře, SI skloubení ani kyčelního kloubu. Náhlá nebo silná bolest, bolest po úrazu, horečka, poruchy citlivosti, svalová slabost, potíže s ovládáním močení či stolice nebo bolest vystřelující do dolní končetiny vyžadují bezodkladnou konzultaci se zdravotnickým odborníkem.

Zdroje

  • Čihák, Radomír: Anatomie 1. Praha: Grada.
  • Finando, Donna; Finando, Steven: Fundované doteky. Olomouc: Poznání, 2004.
  • Fisher, Michael A.; Arbor, Tafline C.; Bordoni, Bruno: Anatomy, Bony Pelvis and Lower Limb: Pelvic Joints. StatPearls Publishing.
  • Wong, Michael; Sinkler, Margaret A.; Kiel, John: Anatomy, Abdomen and Pelvis, Sacroiliac Joint. StatPearls Publishing.
  • Wikimedia Commons: anatomické předlohy a jejich licenční informace jsou uvedeny přímo pod jednotlivými ilustracemi.
Zpět na přehled tématu