Kapitola 5 ze 8

dolní končetiny

Dolní končetiny nesou hmotnost těla, udržují stabilitu a umožňují chůzi, běh i další pohyb. Svaly stehen a bérců spolupracují s pánví, kolenními a hlezenními klouby. Jejich zatížení ovlivňuje nejen sport a fyzická práce, ale také dlouhé stání, sezení a nedostatek přirozeného pohybu.

Při klasické masáži lze podle potřeby ošetřit celou dolní končetinu nebo jen vybranou část. Intenzita a směr hmatů se přizpůsobují aktuálnímu stavu svalů, citlivosti klienta a případným zdravotním omezením.

Čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris)

Čtyřhlavý sval stehenní (m. quadriceps femoris)
Čtyřhlavý sval stehenní. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: Michael Gasperl podle Grayovy anatomie, Wikimedia Commons, volné dílo

Čtyřhlavý sval stehenní tvoří hlavní svalovou hmotu přední strany stehna. Skládá se z přímého svalu stehenního (m. rectus femoris) a tří širokých svalů – vnitřního, zevního a prostředního (m. vastus medialis, lateralis et intermedius). Jejich společná šlacha obklopuje čéšku a pokračuje k holenní kosti.

Hlavní funkcí čtyřhlavého svalu je natažení kolena. Přímý sval stehenní prochází také přes kyčelní kloub, a proto se podílí rovněž na přednožení. Celá skupina pracuje při chůzi, běhu, vstávání, chůzi do schodů, dřepech a stabilizaci kolena při zatížení.

Sval může být namáhán dlouhým stáním, opakovaným vstáváním, jízdou na kole, během nebo silovým cvičením. Masáž přední strany stehna může pomoci uvolnit zvýšené svalové napětí a podpořit regeneraci po zátěži. Tlak se nevede přímo přes čéšku ani proti přední straně kolenního kloubu.

Přitahovače stehna (mm. adductores)

Přitahovače na vnitřní straně stehna
Přitahovače stehna. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: Henry Gray, Wikimedia Commons, volné dílo

Na vnitřní straně stehna se nachází skupina svalů, jejichž hlavním úkolem je přitahovat stehno směrem ke střední ose těla. Patří sem především dlouhý, krátký a velký přitahovač (m. adductor longus, brevis etmagnus), sval hřebenový (m. pectineus) a štíhlý sval (m. gracilis).

Přitahovače pomáhají stabilizovat pánev a dolní končetinu při chůzi, změnách směru a stoji na jedné noze. Výrazně jsou zatěžovány například při bruslení, lyžování, jízdě na koni nebo sportech s rychlými změnami směru.

Vnitřní strana stehna je citlivou oblastí a v její horní části procházejí významné cévy a nervy. Masáž se proto provádí pouze po předchozí domluvě, s odpovídajícím zakrytím těla a bez zásahu do třísla. Intenzita hmatů se přizpůsobuje citlivosti klienta.

Svaly zadní strany stehna – hamstringy

Dvojhlavý sval stehenní (m. biceps femoris)
Dvojhlavý sval stehenní. Vlastní ilustrace.
Pološlašitý sval (m. semitendinosus)
Pološlašitý sval. Vlastní ilustrace.
Poloblanitý sval (m. semimembranosus)
Poloblanitý sval. Vlastní ilustrace.

Anatomické předlohy vlastních ilustrací: dvojhlavý sval stehenní, pološlašitý sval a poloblanitý sval. Mikael Häggström podle Grayovy anatomie, Wikimedia Commons, volné dílo.

Zadní stranu stehna tvoří především dvojhlavý sval stehenní (m. biceps femoris), sval pološlašitý (m. semitendinosus) a sval poloblanitý (m. semimembranosus). Souhrnně se označují jako hamstringy.

Většina těchto svalů začíná na sedacím hrbolu pánve, probíhá přes kyčelní i kolenní kloub a upíná se na horní část holenní nebo lýtkové kosti. Podílejí se na zanožení stehna, ohnutí kolena a stabilizaci dolní končetiny při stoji, chůzi a běhu.

Hamstringy mohou být přetíženy rychlým během, prudkými změnami směru, opakovanými předklony nebo dlouhým sezením. Masáž se zaměřuje na svalovou část zadní strany stehna. V podkolenní jamce jsou cévy a nervy uloženy poměrně povrchově, proto se na ni nevyvíjí silný ani soustředěný tlak.

Svaly lýtka

Dvojhlavý sval lýtkový, hluboký sval lýtkový a Achillova šlacha
Svaly lýtka a Achillova šlacha. Vlastní ilustrace. Anatomická předloha: InjuryMap, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0

Nejvýraznější svalovou skupinu zadní strany bérce tvoří trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae). Skládá se z povrchově uloženého dvojhlavého svalu lýtkového (m. gastrocnemius) a hlouběji uloženého svalu šikmého neboli hlubokého lýtkového (m. soleus). Oba svaly přecházejí do Achillovy šlachy, která se upíná na patní kost.

Lýtkové svaly zvedají patu a umožňují odraz chodidla od podložky. Dvojhlavý sval lýtkový se navíc podílí na ohnutí kolena. Tyto svaly pracují při každém kroku, při běhu, výskoku, chůzi do schodů i při dlouhém stání.

Zvýšené napětí může být spojeno s únavou, pocitem zkrácení nebo sklonem ke křečím. Masáž může přispět k uvolnění svalů po zátěži, neslouží však k léčbě poraněné Achillovy šlachy ani cévních onemocnění.

Přední a zevní strana bérce

Na přední straně bérce se nachází především přední sval holenní (m. tibialis anterior), který zvedá špičku chodidla a pomáhá kontrolovat došlap. Na zevní straně probíhají dlouhý a krátký sval lýtkový neboli lýtkové svaly zevní skupiny (m. fibularis longus et brevis), které se podílejí na pohybu a stabilizaci chodidla.

Tyto svaly mohou být zatíženy delší chůzí, během, pohybem v nerovném terénu nebo změnou obuvi. Protože přední okraj holenní kosti leží přímo pod kůží, masírují se okolní svaly, nikoli samotná kost.

Co lze od masáže dolních končetin očekávat

Masáž dolních končetin je zaměřena na uvolnění zvýšeného svalového napětí, prohřátí měkkých tkání a podporu regenerace po běžné nebo sportovní zátěži. Ošetření může zahrnovat celou končetinu, případně pouze stehna, lýtka nebo chodidla podle potřeb klienta.

Masáž se neprovádí přes čerstvé poranění, akutní zánět, bolestivě zanícenou žílu ani oblast s nevysvětleným otokem. Náhle vzniklý jednostranný otok, bolest a zvýšená teplota nebo změna barvy končetiny mohou signalizovat závažný cévní problém a vyžadují bezodkladné lékařské posouzení.

Zdroje

Zpět na přehled tématu